Jedná se o národopisnou slavnost pořádanou každoročně Hanáckým národopisným souborem Olešnica Doloplazy, vždy první neděli v červenci. Tedy v době hodů v Doloplazích.

Dnešní Jízdy králů v několika obcích na Moravě jsou jen torzem někdejšího výskytu letnicového obřadu. Ten byl kdysi obecně rozšířený nejen na Moravě a Čechách, ale i v mnoha dalších evropských zemích.

Na Moravě, zejména na Hané, podložili tomuto zvyku pověst o králi Ječmínkovi, jinde historickou událost z roku 1469, kdy král Matyáš, po porážce Jiřím Poděbradským u Uherského Hradiště, prchal přestrojen v dívčích šatech do Uherského brodu a odtud déle podzemní chodbou do Uher.

Svatodušní obřadní objížďka na koních byla v Doloplazích – jako ve většině hanáckých obcí – zcela zapomenuta. Iniciátorem obnovy Jízdy králů se stal hanácký národopisný soubor Olešnica  a první Jízda králů se konala v roce 1977. od té doby se pořádá pravidelně každým rokem začátkem července, v době cyrilometodějských hodů v Doloplazích.

Slavnost probíhá před domy, na široké, prostorné a pěkně upravené návsi. Na koních jede kolem dvaceti jezdců z nichž někteří jsou členové souboru Olešnica, na bujnějších koních sedí jezdci z jezdeckého oddílu nebo jejich majitelé. Králem bývá vždy chlapec ve věku 14 – 15 let z Doloplaz a podle zvyku je ustrojen do ženského kroje a na znamení mlčenlivosti má v ústech růži.

Průvodem zní vyvolávání doprovodu krále:

Na krála, paní matko, na krála!

Máme krála chodobnyho, ale zato poctiviho.

Okradle ho na horách, na dolách,

Na krakovskym mostě.

Okradle mo tře sta koni z prázdného stáni,

Okradle mo tře sta volu z prázdného dvoru.

Eště že tam neměl nic, bele be mu vzale vic!

Slavnost se vyznačuje skromnou, esteticky působivou úpravou koní i čistotou krojů všech účastníků. Po projížďce návsí pokračuje slavnost programem folklorních souborů, mezi nimiž jsou vedle domácí Olešnice kolektivy z jiných oblastí naší země i ze zahraničí.

Slavnost je chloubou celé obce Doloplazy.